Fenomén stará Karviná - Jan Polakovič

O staré Karviné jsem se dozvěděla asi jako spousta dalších lidí z trilogie Šikmý kostel od Karin Lednické. Přišlo mi neuvěřitelné, že se u nás nacházelo celé dvacetitisícové město (dnešní Litoměřice nebo Havlíčkův Brod), které zaniklo kvůli těžebnímu průmyslu a dnes se o tom skoro neví.  

Těžba uhlí k regionu, kde se nachází i původní stará Karviná (dříve Karvinná, dnes Karviná - Doly) patřila po staletí. Po 2. světové válce došlo k masivní industrializaci a tlaku na maximální těžbu, zejména v období socialistického hospodářství. Těžba byla prováděna bez ohledu na povrchovou zástavbu, ochranné pilíře pod městem byly narušeny a to vedlo k výrazným poklesům terénu. Vlivem poddolování pak postupně docházelo k narušování statiky budov, což vedlo k jejich poškození a následné likvidaci. V 50. letech stát dospěl k závěru, že bude jednodušší obyvatele vystěhovat a domy zbourat, než se pokoušet město zachránit. Jedinou výraznou stavbou, která zůstala jako památka původní Karvinné, je kostel sv. Petra z Alcantary (onen šikmý kostel), který díky své konstrukci a památkové ochraně přežil a dnes je jedním z mála pozůstatků starého města.

Tato vzpomínková kniha plná dobových fotografií  je opravdu emotivní. Stará Karviná byla krásné, na svou dobu moderní město. Byly tam školy, obchody, pivovar, tramvajová trať do Ostravy. Je nepochopitelné, k jaké zkáze tam došlo. Dnes z ní kromě kostela nezůstalo nic. Pro její obyvatele muselo být nesmírně bolestné pozorovat, jak se jim jejich milovaná domovina rozpadá před očima a nikdo proti tomu nic nedělá. I přes protesty byli postupně vystěhováni do nových bytů v dnešní Karviné, Orlové nebo Havířově. Komunistický režim se na názor nikoho neptal. Pro mnoho starousedlíků se nová obydlí nikdy nestala skutečným domovem, protože jejich srdce prostě zůstalo v Karvinné. Celé město a tisíce lidských příběhů bylo smazáno ze světa, protože uhlí mělo větší cenu než historie. 

Úryvek z knihy: 

Obyvatelé staré Karviné vzpomínají na svůj dřívější domov s láskou, ale také se smutkem v duši. Výstižně to popsal Ivo Muldek, když v souvislosti se starou Karvinou použil termín fantomové město. Původní výraz známe z medicíny - označuje se jím bolestivý vjem v části těla, která byla amputována. Ztráta kořenů bolí podobně. Nemáte už svůj rodný dům ani významná místa svého života. Přijdete o komunitu, ve které vám bylo dobře. Krajina vašeho dětství a mládí se v důsledku devastace změní k nepoznání. Jinými slovy: kdosi vám amputoval celý dřívější život. Už nic z toho není a vy cítíte bolest. Smutek. Nebo bezmocný vztek, záleží na nátuře.

Knihu Jana Polakoviče vřele doporučuji všem, kterým se líbil Šikmý kostel a chtějí se o tomto tématu dozvědět víc. Množství informací, příběhů, fotek a dalších materiálů, které se autorovi povedlo shromáždit, je obdivuhodné. Díky tomu se dnes můžeme projít městem, které tu už není, ale přesto žije dál.